Změna vinařského zákona účinná od července 2006 rozvířila spor mezi vinaři a státem o to, kdo nemusí jako malovinař vést přísnou vinařskou evidenci. Malovinař je podle našeho zákona ten, kdo pěstuje víno na vinici nejvýše do rozlohy 20 arů a vyrábí víno ze svých hroznů nejvýše v množství 2 000 litrů za rok. Zavedením administrativních osvobození malovinařů se sice usnadňuje jejich postavení, ale n

Při trestním stíhání se postupuje podle zákona. Nesmí se stát nástrojem politického boje. Ovšem zvláště ve volební kampani dochází k snahám kriminalizovat politické soupeře. Proto před volbami vzrůstá počet trestních oznámení na volební soupeře, což se bohužel bere jako běžný způsob politického boje. Trestní oznámení je vnímáno jako pokračování politiky jinými prostředky. Trestní oznámení však nen

Každá vláda chce snižovat byrokracii. Skutečností je růst počtu úředníků a vznik nových úřadů, který vyvolal i zvolený model územního uspořádání. V roce 2000 vzniklo 14 malých krajů, jež některé nemají ani půl milionů obyvatel. Byla odmítnuta snaha navázat vyšší územní samosprávu na větší ekonomicky silné kraje. Již při vzniku malých krajů se vědělo, že kvůli čerpání významné části evropských dota

Ústavní soud zrušil odvolatelnost soudního funkcionáře, jestliže dotčený jednal v rozporu se zákonem např. při nakládání se státními penězi. Ústavní soud to obhajuje údajnou ochranou nezávislosti soudní moci na moci výkonné  a tak zamezil prezidentu republiky a ministru spravedlnosti odvolávat předsedy a místopředsedy soudů. Ovšem v parlamentní demokracii, kterou jsme i my, platí vzájemná kontrola

Petr Uhl v textu Za pat může Klaus (Právo 8. 7. 2006) viní prezidenta z toho, že není ještě nová vláda a nabízí možnost jmenování nového premiéra za existence vlády staré, možnost dvou premiérů.

Dva premiéři u nás poprvé působili v roce 1997, kdy premiér Václav Klaus podal demisi, což bylo považováno za demisi celé vlády, byť to ústava nestanoví, a novým premiérem byl 17. 12. 1997 jmenován Josef To

V brněnském referendu o poloze vlakového hlavního nádraží se většina účastníků sice vyslovila proti nové poloze nádraží, ale výsledky nebyly závazné, jelikož se referenda nezúčastnila alespoň polovina voličů. Důvodem bylo i to, že podporovatelé výstavby nového nádraží nabádali k neúčasti při hlasování. Domnívali se, že tak podpoří novou polohu nádraží, když referendum nebude platné. Tato taktika b

Jiří Zlatuška v textu Klaus dostal lekci z práva (Právo 28. 7. 2006) kritizuje prezidenta za zvažování jeho práva odvolat rektora veřejné Vysoké školy uměleckoprůmyslové na návrh akademického senátu. Tvrdí, že prezident má čistě ceremoniální povinnost bez vlastní úvahy. To však nemá ústavní oporu. Hlava státu svá oprávnění vykonává v přesvědčení, že jsou v souladu s ústavou a nejsou proti zájmům s

Listovní tajemství patří mezi základní ústavní práva, která si vydobyly občané proti panovníkovi již v 19. století. Toto právo zajistilo soukromí a svobodu sdělování zpráv mezi lidmi nejen proti státu, ale i proti všem zvědavým tetkám, které chtějí číst cizí poštu a plkat o ní na návsi. V nové době se toto tajemství rozšířilo na soukromě sdělované zprávy moderními prostředky, včetně telefonů. Naru

Trestné činy úplatkářství jsou spojovány s obstaráváním věcí obecného zájmu. Jde o obecný právní pojem širší než pojem veřejného zájmu, jehož naplnění je především posláním judikatury. Jde o činnosti, které jsou spojeny s rozhodováním orgánů veřejné moci, ale i mimo tuto oblast při uspokojování zájmů osob v oblasti materiálních, sociálních, kulturních, sportovních či jiných potřeb.[1] Již dříve by

Tradičně těsný výsledek voleb vždy oživí diskuze o změně volebního zákona. Že poměr sil skončil v poslaneckých volbách 2006 nerozhodně 100:100 je překvapivé jen pro toho, kdo si neporovnal výsledky voleb od roku 1996, jež ukazují, že poměr mezi pravicí a levicí je trvale vyrovnaný. Otázkou je, zda to vadí či ne. Náš stát dokázal dobře žít s vládami menšinovými i jen těsně většinovými. Občas se sic

Ústavní soud rozhodnutím z dubna 2006 nepřímo zasáhl do rozhodování správních soudů ve věci justičních čekatelů i odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu. Ústavní soud zrušil rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci kárného řízení proti státnímu zástupci. Konstatoval přitom, že vztah státního zástupce ke státu je pracovně právním vztahem, v němž státní zástupce i stát mají rovné postavení. Postavení soud

Ústavní soud podpořil existenci eurozatykače. Evropský zatykač umožňuje, aby kdekoliv v Evropské unii byl zatčen podezřelý z trestné činnosti bez ohledu na to, že se nachází v jiném členském státě, než kde ke zločinu došlo. Se svobodným pohybem kapitálu a občanů je spojen bohužel i pohyb zločinu. Není možné, aby zločinci volně překračovali hranice uvnitř Evropské unie a trestní spravedlnost zůstáv

Rozhodnutí Ústavního soudu o nájemném i o občanství Hugo Salma, který ztratil československé občanství, když požádal za války o občanství nepřítele – Velkoněmecké říše, což správně zhodnotil Nejvyšší správní soud na rozdíl od Ústavního, vyvolala kritiku Ústavního soudu. Ústavní soud je jednou ze státních institucí. Jeho rozhodnutí jsou závazná v konkrétní věci, protože mu tuto moc dává ústava. Úst

Stanislav Balík v textu Vesnice a jejich hospodaření (Rovnost 22. 3. 2006 s. 7) kritizoval financování obcí včetně rozdílného daňového výnosu na 1 obyvatele dle velikosti obcí. Na obyvatele v Brně dá stát více peněz než v malé vsi. To se může jevit jako nespravedlivé, ale je to odůvodněné. Problémem je velké množství našich obcí. Například v téměř 40 milionovém Polsku je jen necelých 2 500 obcí a