Trestání úplatků v obchodě

Trestné činy úplatkářství jsou spojovány s obstaráváním věcí obecného zájmu. Jde o obecný právní pojem širší než pojem veřejného zájmu, jehož naplnění je především posláním judikatury. Jde o činnosti, které jsou spojeny s rozhodováním orgánů veřejné moci, ale i mimo tuto oblast při uspokojování zájmů osob v oblasti materiálních, sociálních, kulturních, sportovních či jiných potřeb.[1] Již dříve byl judikován pojem obecného zájmu ve vztahu k lékařské péči[2] či stavbě soukromé čističky odpadních vod, kdy soud uznal, že nerozhoduje vlastnictví stavby, ale její činnost spočívající v ochraně jakosti vod.[3] Poskytování neoprávněných výhod v souvislosti s obstaráváním těchto věcí pak naplňuje úplatkářské trestné činy, ať přijímání úplatku[4] či podplácení.[5] Historickou kuriozitou přijímání úplatku za obstarání věcí obecného zájmu je uplácení hrobníka za vykopání hrobu vedle jeho mzdy, což dokresluje netržní situaci reálného socialismu, kdy byl problém získat zhotovitele díla.[6]

Novelou trestního zákona přijatou v souvislosti se závazky vůči Evropské unii[7] bylo výslovně v roce 2004 stanoveno, že obstaráváním věcí obecného zájmu je i zachování povinností zamezujících poškozování nebo bezdůvodnému zvýhodňování účastníků obchodních vztahů.[8] Nutno ovšem podotknout, že přizpůsobování práva právu Evropské unie není jen prostým adaptačním procesem, ale různým způsobem se v něm umocňují i jiné zájmy. Domácí aktéři využívají europeizaci k prosazení vlastních cílů.  Korupce je obecně definována jako jednání směřující k podřízení obecných zájmů zájmům soukromým a to za porušení právních norem zejména v oblasti povinností a odpovědnosti. Korupce je utajovaná a předpokládá vzájemný závazek a prospěch. Účastní se ji ten, kdo chce dosáhnout určitého rozhodnutí,a ten, kdo může takové rozhodnutí ovlivnit.[9]

Tlak na světové trestání korupce v obchodních vztazích byl vyvolán nátlakem silných amerických firem, kterým bylo zakázáno v zahraničí využívat korupčních praktik v roce 1977 zákonem o korupčních praktikách v zahraničí. Obchodním zájmem amerických firem se tak stalo tlačit skrze americkou vládu na ostatní státy, aby trestaly korupci v obchodních vztazích, neboť je možnost legálnosti úplatku v obchodě stavěla do nevýhodného postavení vůči konkurentům z jiných zemí, kteří dokonce mohly úplatky v zahraničí zahrnout do daňově uznatelných nákladů. Tento americký tlak zesílil po konci studené války, kdy již nebylo potřeba tolerovat korupčnost určitých státních režimů z důvodu jejich proamerické a tedy protisovětské politické orientace. USA protikorupční boj v zájmu amerických firem vedly především v rámci OECD, ale od roku 1993 i prostřednictvím světové nátlakové organizace Transparency Internacional, jež měla a má významnou podporu západních vlád i Světové banky.[10] Boj proti korupci v obchodě byl vlastně veden z pozic boje za rovnost v hospodářské soutěži, neboť možnost korupce ze strany firem z určitých zemí fakticky vylučovala ze soutěže firmy ze zemí, které toto jednání zakázaly.[11]

Výše uvedenou změnu trestního zákona nově významně doplnilo rozhodnutí Okresního soudu v Klatovech,[12] když uznal vinným trestným činem přijímání úplatku osobu, která jednala za společnost s ručením omezeným jako objednatele zakázky a přijala úplatek ve výši 40.000 Kč s požadovaným dalším plněním. To vše za uzavření dlouhodobé smlouvy na dopravu s dopravní společností, která by byla pro dopravní společnost za výhodných podmínek, tedy byla pro objednatele nevýhodná. Osoba jednající za objednatele byla sice společníkem objednatele, ale výrazně menšinovým (5% obchodního podílu), nebyla statutárním orgánem. Úplatkářstvím soud jasně označil jednání spočívající v přímém neoprávněném obohacení i v souvislosti s uzavíráním obchodních smluv mezi podnikateli. Takovéto protiprávní jednání bude především na straně příjemce úplatku u řídících osob, které nemají podíl na majetku podnikatele anebo jej mají menšinový. Půjde o trestnou činnost manažerů – bílých límečků. Ovšem nelze vyloučit ani nekalou motivaci u většinového vlastníka, který se chce dostat k hotovým penězům za účelem vyhnutí se daňovým povinnostem či možné exekuci hrozící jeho společnosti anebo s cílem vytvořit nelegální černé fondy např. i pro možné budoucí korupční jednání.

Výše uvedené protiprávní jednání osoby jednající za podnikatele je podle obchodního zákoníku podplácením jako nekalosoutěžním jednáním, neboť jde o jednání v hospodářské soutěži v rozporu s dobrými mravy způsobilé přivodit újmu soutěžitelům či spotřebitelům.[13] Některé nekalosoutěžní jednání spojené s přijímáním úplatku či podplácením může být nejen jednáním proti právu obchodnímu, ale rovněž trestným činem postihovaným trestním zákonem.[14]

Boj s korupcí, který je dnes velmi mediálně módní, tak není jen bojem s korupcí veřejných činitelů, ale s jakýmkoliv protiprávním jednáním daného charakteru ve společnosti, byť se jedná o soukromé subjekty. Výše úplatku za dosažení určité výhody při udělování zakázek totiž může být stejná a rovněž společenská škodlivost je značná bez ohledu, zda jde o veřejnou zakázku z veřejných rozpočtů anebo o soukromou zakázku, na jejíž nevýhodnost doplatí soukromí majitelé objednatele pro něj nevýhodné zakázky. I v mezinárodním hodnocení států z hlediska korupce se nepostupuje jen z hlediska korupce veřejných činitelů, ale obecné korupce ve společnosti. Je známou skutečnosti, že náš stát na tom v různých žebříčcích korupce není dobře.