Rozhovor Parlamentní listy 28. 12. 2023
Kolik stojí Moravec? Česká televize klame a zatlouká
V brněnském referendu o poloze vlakového hlavního nádraží se většina účastníků sice vyslovila proti nové poloze nádraží, ale výsledky nebyly závazné, jelikož se referenda nezúčastnila alespoň polovina voličů. Důvodem bylo i to, že podporovatelé výstavby nového nádraží nabádali k neúčasti při hlasování. Domnívali se, že tak podpoří novou polohu nádraží, když referendum nebude platné. Tato taktika byla chybná. Referendum sice nebylo platné, nicméně bojkot referenda části zastánců nové polohy nádraží měl za následek, že hlasující přesvědčivě podpořili zachování stávající polohy nádraží. Později se ukázalo, že právní závaznost je odlišná od závaznosti politické.
Přestavba železničního uzlu v Brně je závislá na podpoře státu i Evropské unie. V Evropě je přímá demokracie a účast občanů při rozhodování zásadních akcí vysoce ceněna, přičemž při referendech není povětšinou podmínka minimální účasti. Prostě rozhodují ti, co přijdou k hlasování. Z tohoto pohledu je výsledek brněnského referenda hodnocen jako většinové vyjádření Brňanů proti této stavbě. Ti, kteří nabádali podporovatele nové polohy nádraží k bojkotu referenda, projektu uškodili.
To si nyní uvědomilo vedení Brna a zvažuje po rozsáhlé vysvětlovací kampani průzkum veřejného mínění o modernizaci železničního uzlu. Cíl je jasný. Získat podporu voličů pro velký projekt v Brně, který může výrazně pomoci rozvoji města, a překonat záporný dopad odmítnutí tohoto projektu většinou hlasujících v minulém referendu. Brno tak může vstoupit do dějin politické demokracie na Moravě, ve Slezsku a v Čechách nejen tím, že se v něm konalo největší místní referendum, ale i tím, že se přehodnotí vztah k občanům nejen jako objektům politiky, ale jako k těm, kteří se na politickém rozhodování podílejí. Pokud se podaří získat většinu občanů pro velké rozvojové projekty, tak to pomůže nejen těmto projektům, ale rozvoji demokracie u nás.