Karel Holomek v textu Prezident a mladí soudci (Rovnost 19. 1. 2008 s. 8) kriticky poukázal na nejmenování jednoho justičního čekatele soudcem prezidentem Václavem Klausem. Ovšem prezident nejmenováním některých soudců reagoval na debatu o jejich výběru. Roku 2003 zákon zavedl minimální věk 30 let pro soudce. Parlament tak odmítl dosavadní praxi, kdy nebyli vybíráni soudci, ale justiční čekatelé.

Diskutuje se, zda ministr spravedlnosti jako součást moci výkonné může vstoupit do trestního řízení. I v dělbě státní moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní, platí, že moci se vzájemně ovlivňují. To i v trestním řízení, kde má hlavní slovo soudní moc, ale ne výlučně. Sama ústava řadí státní zastupitelství u nás do výkonné moci, je zvláštní složkou rezortu spravedlnosti. V jiných státech je minist

V diskuzi, zda volit prezidenta veřejně či tajně, je dobré podívat se do historie. Poprvé byl zvolen Tomáš G. Masaryk prezidentem v listopadu 1918 aklamací, což nebyla klasická veřejná volba, ale mohutné výkřiky souhlasu a povstání poslanců v odpověď na jeho navržení. Byla to doba revoluční a stejně poslanci předtím odsouhlasili roztržení svazků s rodem habsbursko-lotrinským. Následující volby Mas

Možnost jednostranného vyhlášení samostatnosti Kosova jeho albánským obyvatelstvem otevřela debatu, zda je tento krok v souladu s mezinárodním právem. Jak tomu bývá v právu téměř vždy, i zde existují protichůdná řešení. Jedno vychází ze zásady, že národ má právo na sebeurčení až k odtržení. Toto bylo použito při vzniku Československa vůči právu Rakousko-Uherska, které odtržení některé části státu

Středoevropský a skandinávský model sociálního státu podporuje střední vrstvy, není pouhým zachráncem nejchudších. Opakem je anglosaský model upřednostňující péči o chudé. Střední vrstvy jsou definovány velmi široce. V meziválečném Československu byl za příslušníka středních vrstev považován ten, kdo měl slušný byt či dům a z jednoho platu uživil rodinu, manželka se starala o domácnost a nebyla vý

V souvislosti s debatou o klimatu se diskutuje, zda prezident může vyjadřovat polemické názory k různým tématům. Naše ústava nedává prezidentovi ani jiným ústavním činitelům bobříka mlčení. Každý veřejný činitel si musí zvážit obsah i formu svých vystoupení a je logické, že dochází k názorovým rozdílům. Stejný názor na určitou věc nemají nejen prezident a všichni členové vlády, ale i předsedové pa

Na příkladu cizince ve straně (Právo 10. 8. 2007, s. 5) se rozvinula debata, zda má být cizinec členem politické strany. Na rozdíl od zájmových spolků, kde je ústavně zaručeno sdružovat se bez ohledu na občanství, je Listinou základních práv a svobod garantováno právo na sdružení v politických stranách občanům. Ale je-li něco ústavně garantováno pro někoho, nelze vyvozovat, že jiný toto právo mít

Opět se objevuje volání po vstupu vysokoškolských a jiných odborníků do politiky. Připomeňme si jednoho z nich, jehož osud dokazuje, že úspěšný vědec není vždy dobrý politik. Je to premiér Jaroslav Krejčí, původně uznávaný profesor Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Roku 1938 jej česko-slovenský prezident Emil Hácha jmenoval ministrem spravedlnosti a předsedou Ústavního soudu, obě funkce vyk

V Brně-Králově Poli byl poškozen pomník z r. 1946 od K. Bogera na pohřebišti sovětských vojáků padlých při osvobození Brna. Motivem bylo odstranění srpu a kladiva, dříve součástí sovětského znaku. Poškození pomníků i hrobů je vandalství, hroby chrání zákon i morálka. Válečné hroby se označují symboly států, včetně států zaniklých. Hroby československých vojáků ze světových válek jsou označeny znak

Se znepokojením pozoruji případ Diag Human, kde stoupenci vyplacení miliardového odškodného firmě Diag Human z rozpočtu státu (odškodné za údajné vyřazení firmy Diag Human z trhu s krevními deriváty ministrem zdravotnictví Bojarem, když však stát žádnou smlouvu v této věci s firmou nepodepsal - fakticky jde o větu v Bojarově dopise) připravují následující postup:
1.        Vyřadit znalecký posudek

Opakovaně se u nás svádí zápas o referendum jako formu přímé demokracie. Většina evropských států kombinuje oba způsoby demokracie, kdy základem je parlamentní demokracie zastupitelská doplňovaná referendy. Občas totiž parlament zklamal. Za mnichovské krize 1938 poslanci a senátoři neučinili významný pokus o své svolání a užívali si parlamentních prázdnin. Po okupaci 1939 se sešli, aby vyslechli o

Kauza Diag vznikla tak, že ministr zdravotnictví Martin Bojar (1990-92) odmítl spolupracovat s předchůdcem Diagu (Conneco) při zpracování krve a Diag pak žaloval stát o náhradu škody. Důvodem prý způsobené škody je věta v krátkém dopise ministra vyjadřující pochybnosti o firmě, která sice chtěla zakázku, ale konečnou smlouvu s ní v této věci stát nepodepsal. Při znalosti tohoto základu sporu mnohé

V textu Graubner: domluva jen přes Vatikán (Právo 17. 5. 2007, s. 4) kritizuje Stanislav Křeček výrok olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera, že zřeknout se majetkových práv katolické církve na území Čech, Moravy a Slezska může jen Svatý stolec. Tento výrok je plně v souladu s kanonickým i našim právem, neboť nikdo se nemůže vzdát práva, které nemá. Církve jsou tvořeny právnickými osobami. Každá p