Každý z mládí zná píseň “Teskně hučí Niagara”, avšak málokdo zná autora Eduarda Ingriše (11. 2. 1905 – 12. 1. 1991). Narodil se ve Zlonicích u Slaného. První operetu s názvem “Inzerát” složil v 15 letech. Nepatřila k nejúspěšnějším jako pozdější “Rozmarné zrcadlo” (1600 repríz), ale na jeviště se dostala. Vystudoval pražskou konzervatoř a věnoval se hudbě. Napsal na tisíc melodií, hudbu k 11 filmů

Brno zvažuje možnosti financování svých kulturních zařízení, neboť pro něj představuje velké provozní náklady. V poměru k celému rozpočtu města je to více než dávají na kulturu jiná velká města. Brno totiž nefinancuje jen svou městkou kulturu, ale také kulturu moravskou. Příjmy města však nezohledňují tyto mimořádné výdaje. V Brně jsou vedle typicky městských kulturních zařízení (Městské divadlo)

Kritizují se změny rozpočtu poslanci ve prospěch oblastí, v nichž je voliči zvolili. Kritici předpokládají, že ministerští úředníci správně rozhodují o finančních potřebách státu. Jde však o nedokazatelnou hypotézu, navíc je centrální byrokracie kritizována jako nepružná pro uspokojení místních potřeb. Hlasitost diskuze neodpovídá tomu, že takto poslanci přerozdělí zanedbatelných 0,3% rozpočtu. Má

Diskuze o povinném členství v lékařské komoře dopadá na i jiná povolání. Samosprávné komory jsou i u jiných profesí (advokáti, exekutoři, notáři, patentoví zástupci, daňoví poradci, veterináři, architekti, stavební inženýři). U všech vychází samospráva ze stejných principů - povinné členství, disciplinární pravomoc nad všemi příslušníky profese, správa profesních věcí, které jinak spravují státní

Zastupitelstvo Brna se usneslo darovat vilu Tugendhat státu s tím, že ten ji vydá rodině Tugendhatů. Toto rozhodnutí je dle zákonů o nakládání se státním majetkem neproveditelné. Stát vydává svůj majetek podle restitučních zákonů, nemůže libovolně cokoliv darovat mimo zákonnou úpravu. V tom je stát, na rozdíl od soukromých osob, ale i obcí a krajů, přísně omezen zákonem chránící státní majetek. Je

Potomci původních majitelů požádali město Brno o vydání světové památky UNESCO vily Tugendhat jako bývalého židovského majetku zabaveného Velkoněmeckou říší. Již Benešovy dekrety po válce prohlásily za neplatné všechny právní úkony učiněné ze zvůle okupační moci. Došlo k zneplatnění arizace. Fakticky značná část židovského majetku zůstala v držbě státu, protože se jej neujali původní vlastníci z d

Návrh nové vlády vzbudil diskuzi, zda prezident musí vyhovět premiérovým návrhům. U ústavních aktů je nutné odlišit aspekty právní a politické. V parlamentní republice je politickou zvyklostí, že prezident vyhovuje návrhům premiéra na obsazení vlády. Zvyklost však není ústavním příkazem. Prezident je totiž na rozdíl od premiéra za jmenování a odvolání vlády právně odpovědný před Ústavním soudem, k

Stanislav Balík v textu Volba přímá, či nepřímá? (Rovnost 20. 12. 2006) zpochybňuje přímou volbu prezidenta. Tvrdí, že jsme parlamentní republikou, a proto má být prezident volen parlamentem, jinak by musel být rozšířen rozsah jeho pravomocí. Ovšem srovnáme-li ústavní systémy, tak to neplatí. Rozsah práv orgánů nezávisí na způsobu jejich ustavení. V Evropě jsou prezidenti voleni přímo občany, jeji

Rozhodování soudů o platnosti komunálních voleb vážně ohrozilo výkon samosprávy řady měst včetně Brna – prvního města Moravy a druhého města státu. Správnost voleb musí být soudy kontrolována, ovšem soud má být velmi zdrženlivý v zásazích do výsledků voleb jako základu demokratického státu. Soud není Bohem, není nad státem ani lidem. Je součástí lidské společnosti organizované ve stát. Demokracie

Senátní ústavní návrh rozšiřující možnost rozpustitelnosti Poslanecké sněmovny o její vlastní žádost řeší největší chybu naší ústavy. Rozpustitelnost parlamentu je v parlamentních demokraciích základem pro řešení vládní krize tak, že se rozhodnutí, kdo má vládnout, vrátí do rukou voličů. V parlamentní demokracii mandát poslance není jeho vlastnictvím, je mu svěřen k zastupování lidu při řízení stá

Senát 5. 10. 2006 schválil změnu zákona o volbách do Parlamentu, která posílila vliv voliče. Zvyšuje pro volby Poslanecké sněmovny počet preferenčních hlasů ze 2 na 4 a snižuje práh nutný k přesunu preferovaného kandidáta ze zadních míst do čela kandidátky ze 7 na 5% preferencí z počtu odevzdaných hlasů pro kandidátku. Návrh není novinkou. Čtyři preferenční hlasy pro voliče jsou tradiční a byly up

Petr Uhl v textu Škoda, že nemáme první republiku (Právo 11. 9. 2006) uvažuje o zrušení úřadu prezidenta a v jeho zachování vidí volání po vládě silné ruky. Ovšem nebezpečné soustředění moci a její  případné zneužití je možné v rukou kohokoliv bez ohledu na název funkce. Zneužít moc může prezident stejně jako premiér či volený sbor. Za francouzské revoluce jakobínská diktatura zrušila funkci hlavy

Petr Uhl v textu Patálie s dvěma premiéry (Právo 22. 8. 2006) použil tvrzení, která jsou v rozporu s ústavou. Tvrdí, že prvorepublikový československý prezident byl silnější než dnešní a že jsme kancléřskou republikou. Při srovnání ústavy naší a československé z roku 1920 je zřejmé, že nynější prezident má silnější postavení než v prvorepublikovém Československu. Náš prezident má jen část svých pr