Volby a soudy

Rozhodování soudů o platnosti komunálních voleb vážně ohrozilo výkon samosprávy řady měst včetně Brna – prvního města Moravy a druhého města státu. Správnost voleb musí být soudy kontrolována, ovšem soud má být velmi zdrženlivý v zásazích do výsledků voleb jako základu demokratického státu. Soud není Bohem, není nad státem ani lidem. Je součástí lidské společnosti organizované ve stát. Demokracie je založena na volební soutěži, ne na soutěži právníků a jejich názorů.

Je zarážející, že krajské soudy rozhodující o volbách obecních nerespektují judikaturu Nejvyššího správního ani Ústavního soudu.  Ústavní soud správně stanovil, že při zneplatnění voleb muže soud přistoupit k tomuto kroku ne při každé volební nesprávnosti, ale jen tam, kde taková nesprávnost mohla skutečně ovlivnit získání mandátu. Nejvyšší správní soud při kontrole voleb parlamentních pak zavedl správnou praxi, že vyjádřit se mohou jako účastníci všichni zvolení poslanci, jejichž mandát může být ohrožen a vždy i díky matematickému přepočítávání ověřuje, zda chyba měla vliv na faktický výsledek voleb.

Proto je pochybné rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který kvůli neplatnosti několika desítek hlasů v jednom volebním okrsku zpochybnil platnost zvoleného Zastupitelstva města Brna, byť podle matematických propočtů se rozdělení mandátů zastupitelstva města nijak nemění, ať by se tyto hlasy započetly či ne. Rovněž soud nijak jako s účastníky nejednal se zvolenými kandidáty, jejichž ústavní právo na výkon veřejné funkce může být jeho rozhodnutím přímo dotčeno.  V Havířově zrušil soud celé volby, protože některé okrskové volební komise započetly hlasy zemřelému kandidátovi. Je jasné, že zemřelý člověk, o němž tato skutečnost byla obecně známou, nemůže kandidovat a okrskové volební komise učinily chybu. Tato chyba je však napravitelná novým přepočítáním hlasů bez nutnosti opakování voleb. Opakované volby totiž nejsou totožné s původními volbami. Odehrávají se v jiném čase, v jiné celostátní situaci, která může mít vliv i na komunální volby, a s jinými finančními možnostmi kandidátů pro volební kampaň, jelikož se již plně angažovali v kampani původní. Pokud soudy budou příliš náchylné rušení voleb z příčin, které nemohly fakticky ovlivnit výsledek voleb, bude to vyvolávat opakované stížnosti těch, kteří ve volbách neuspěli a poukázem na formální chybu se budou snažit získat opakovanou volební šanci.

Stávající stav je i výzvou pro zákonodárce, aby v zákoně výslovně upravil, že neplatnost voleb či hlasování může být  vyhlášena jen tehdy, když chyba mohla mít materiální vliv na výsledek voleb a chybu nelze napravit jinak např. novým přepočítáním hlasů. Rovněž je správné soustředit celé volební soudnictví u Nejvyššího správního soudu, což zajistí jednotnost rozhodování pro všechny druhy voleb a možnou specializaci soudců na volební stížnosti, což je oblast specifická a odborně náročná.