Financování moravské kultury

Brno zvažuje možnosti financování svých kulturních zařízení, neboť pro něj představuje velké provozní náklady. V poměru k celému rozpočtu města je to více než dávají na kulturu jiná velká města. Brno totiž nefinancuje jen svou městkou kulturu, ale také kulturu moravskou. Příjmy města však nezohledňují tyto mimořádné výdaje. V Brně jsou vedle typicky městských kulturních zařízení (Městské divadlo) i zařízení moravského i státního významu, což jsou jistě Filharmonie Brno a brněnské Národní divadlo, zvláště opera a balet. Na Moravě se stala systémová chyba v roce 1990, kdy po zrušení krajských národních výborů přešly na města významné kulturní instituce, byť mají celostátní význam. Chybu nenapravila ani reforma veřejné správy zřizující velké množství malých a finančně slabých krajů. Tyto kraje neplní všechny úkoly dřívějších krajských národních výborů spravujících mnohem větší území. Dodnes významnou část moravské kultury financuje ze svého rozpočtu Brno, jenž plní fakticky funkci moravského zemského města, aniž by to však stát zohlednil. Paradoxem je, že nejbohatší město státu Praha nemusí vynakládat peníze na financování srovnatelných institucí, neboť pražská Česká filharmonie i pražské Národní divadlo jsou placeny státem. Tedy obyvatelé státu z chudých mimopražských regionů poskytují peníze na činnost institucí, které slouží především bohaté Praze.

Pro zachování kulturní činnosti na Moravě je správné, aby stát převzal vedle pražských institucí i svůj díl na financování moravských kulturních zařízení celostátního významu. Zde přichází do úvahy převedení Filharmonie Brno na stát. Stát by tak napravil zjevnou nespravedlnost, když není žádný důvod, aby nejen Filharmonie Brno, která má evropský věhlas, ale i jiná obdobná kulturní zařízení, nefinancoval stejně jako instituce pražské. Kritériem nechť je celostátní význam instituce. Tak se napraví nerovnost ve financování obdobných zařízení státem v Praze a na Moravě.