V článku Soudci mají nárok na rovné zacházení (Právo 20. 5. 2005) Aleš Gerloch kritizoval prezidentovo rozhodnutí nejmenovat soudce mladší 30 let. Prezident tak reagoval na diskuzi o špatnosti výběru našich soudců a uzavřenosti justice. V zahraničí je obvyklé, že soudci jsou lidé s vyšší životní i právnickou zkušeností a že jsou jmenovány do funkce osoby staršího věku. Již Parlament v roce 2003 po

Ústavní soud zpětně vrátil soudcům plné 13. a 14. platy za některé minulé roky. Ve své dosavadní rozdílné judikatuře v této věci se tak většinově postavil na stanovisko aristokratičnosti soudců, pro něž nesmí podle Ústavního soudu platit obdobné platové zákony jako pro ostatní zaměstnance placené z veřejných rozpočtů. Ústavní soud odůvodnil svůj postoj i tím, že další platy byly upřeny soudcům bez

Vstup do Evropské unie znamenal v zemědělství značnou administrativní zátěž, jež je důvodná s ohledem na obrovské dotace, které evropský rozpočet zemědělcům poskytuje. Jako stát nezměníme sami tradiční úpravu zemědělství v Evropské unii. Je však povinností státních orgánů využívat evropské předpisy ve prospěch našich občanů a ne je dělat ještě složitějšími. Takový postup vede k oprávněné naštvanos

František Schildberger v textu Hlavní zůstává třídní hledisko (Rovnost 22. 8. 2005, s. 12) hodnotí zabavení majetku Salmů jako projev třídního protišlechtického principu. Ovšem Benešovy dekrety, které byly důvodem pro zabavení Salmovského majetku 1945, připravila londýnská exilová vláda jako trest za spolupráci s nepřítelem. V okrese Blansko jsou dva šlechtické rody boskovičtí Mensdorff-Pouilly a

Nejvyšší správní soud působící od začátku roku v Brně vydal 27. 11. 2003 dosud nejdůležitější rozhodnutí. Šlo o státní občanství bývalého knížete Hugo Salma zemřelého v roce 1946. Rozhodnutí se týká platnosti Benešových dekretů a restituce mnohamiliardového majetku na Moravě např. státního zámku Rájec či desetitisíc hektarů lesů v Moravském krasu včetně propasti Macocha. Hugo Salmovi byl v roce 19

Vztahy s Rakouskem i s Německem jsou občas zatíženy otázkou platnosti Benešových dekretů. Německá a rakouská strana se dovolává jejich neplatnosti neboť odporují současnému pojetí evropského práva tím, že jsou založeny na kolektivní vině, neboť zbavovaly majetku i občanství Němce a Maďary bez ohledu na individuální vinu v době okupace. Právní řád v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, ale i na Slovens