Salmové snad zbohatnou, hrdinové nejsou

František Schildberger v textu Hlavní zůstává třídní hledisko (Rovnost 22. 8. 2005, s. 12) hodnotí zabavení majetku Salmů jako projev třídního protišlechtického principu. Ovšem Benešovy dekrety, které byly důvodem pro zabavení Salmovského majetku 1945, připravila londýnská exilová vláda jako trest za spolupráci s nepřítelem. V okrese Blansko jsou dva šlechtické rody boskovičtí Mensdorff-Pouilly a ráječtí Salmové. Mensdorffové při ohrožení republiky podepsali prohlášení věrnosti české a moravské šlechty prezidentu Benešovi a Československu. I za protektorátu se hlásili k českému jazyku a poslali své děti do českých škol. Salmové se přihlásili k německému jazyku, nepodepsali prohlášení věrnosti šlechty Československu a nad svým zámkem v Blansku nechali vlát prapor s hákovým křížem. Mensdorffové občanství i majetek po válce podrželi a plně jim byl restituován po 1989. Benešovy dekrety nejsou výrazem třídního boje, ale trestaly spolupráci s nepřítelem. To potvrzuje rod Kinských. Jeho moravská hraběcí větev ze Žďáru nad Sázavou podepsala věrnost Československu, zůstala česká a plně svůj majetek restituovala. Česká knížecí větev se přidala k Němcům, podporovala Henleinovu stranu, o majetek přišla a nynější žaloby Františka Oldřicha Kinského nemají právní opodstatnění. Bohužel Ústavní soud při srovnání Mensdorffů a Salmů zrelativizoval věrnost státu. Vzkázal, že v době ohrožení státu se občané mají jen starat o svůj majetek. Věrnost státu se podle tohoto špatného názoru nevyplatí, všichni nakonec dopadnou stejně.

Nesprávné je tvrzení, že Salm byl dobrým hospodářem. Poslední potomci Salmů neměli podnikatelské nadání předků a z důvodu ekonomických byla na jejich velkostatek uvalena nucená správa. Rovněž pochvalné prohlášení o tom, že Salmové nebudou požadovat zámek v Blansku je zavádějící. Salmové požádali vrácení blanenského zámku podle zákona o půdě jako zemědělského majetku. Zámek v době zestátnění sloužil pro nájemní byty a tedy nebyl zemědělským majetkem. Tato právní chyba vedla k pravomocnému zamítnutí restituce. Salmové si chybu uvědomili a neodvolali se. Vlastnictví zámku v Blansku patřícího městu již nemůže změnit ani Ústavní soud.

Lze uznat názor Petra Minaříka v článku Rájec Salmům? Dobrá zpráva! (Rovnost 23. 8. 2005, s. 10), že je dobrá znalost nezpochybnitelného vlastníka pro nakládání s majetkem. Neplatí však, že soukromý vlastník se vždy o majetek stará lépe než stát nebo město. Na okrese Blansko stát dobře pečuje o zámek v Lysicích. Naopak restituovaný a soukromý zámek v Letovicích je ve špatném stavu. Samotný zámek v Blansku byl v době zestátnění 1945 Salmy rozdělen na nájemní byty. Teprve stát a město Blansko nevhodné stavební úpravy odstranily a zámek opravily. Pokud se skutečně dostanou Salmové k majetku, bude záležet na nich, zda jej zvelebí, anebo jej prodají či pronajmou, protože jejich vlastní působiště je mimo území našeho státu.