Znovu nové úřady

Každá vláda chce snižovat byrokracii. Skutečností je růst počtu úředníků a vznik nových úřadů, který vyvolal i zvolený model územního uspořádání. V roce 2000 vzniklo 14 malých krajů, jež některé nemají ani půl milionů obyvatel. Byla odmítnuta snaha navázat vyšší územní samosprávu na větší ekonomicky silné kraje. Již při vzniku malých krajů se vědělo, že kvůli čerpání významné části evropských dotací je nutné spojovat malé kraje do větších celků, protože Evropská  unie vyžaduje kraje, které počtem obyvatel jsou schopny zabezpečit regionální potřeby. To pochopili v sousedním Polsku, kde na 38 milionů obyvatel zřídili 16 vojvodství. My s 10 miliony obyvatel 14 krajů. Pouze justice se neroztříštila a podržela rozumnou organizaci do 8 krajů.

Protože jsme nechtěli přijít o evropské dotace, došlo k postupnému utváření větších regionů, které spojují většinou 2 kraje. V červenci 2006 tento proces vyvrcholil, regiony se staly právnickou osobu s vlastním rozpočtem a vlastním úřadem, jenž sídlí v krajských městech, která byla krajskými městy velkých krajů. V Brně sídlí regionální rada a její úřad pro Jihomoravský kraj a Vysočinu. Vznik regionálních rad s vlastním rozpočtem je správný krok umožňující financování významných projektů z evropských dotací vyvolaný dřívějším sporným rozhodnutím. Kdyby zůstaly kraje velké s počtem obyvatel přes 1 milión, mohly přijímat evropské dotace a nemusely se budovat regionální rady a úřady. Protože se při vytváření krajské samosprávy vyšlo z nesprávné koncepce, je nutné vadu napravit spojením malých krajů do větších regionů. Ovšem náprava si vyžádá růst počtu úředníků. Místo jednoho krajského úřadu, budou působit dva úřady. Bohužel tato situace se opakuje na úrovni okresů, kdy zanikly tradiční okresní úřady a místo nich vzniklo několik úřadů nových - okresní pozemkový úřad, okresní pracoviště majetkového úřadu, okresní pracoviště krajské hygieny. Chce-li se skutečně řešit růst byrokracie, je žádoucí účelně změnit územní organizaci státu.