Financování obcí

Stanislav Balík v textu Vesnice a jejich hospodaření (Rovnost 22. 3. 2006 s. 7) kritizoval financování obcí včetně rozdílného daňového výnosu na 1 obyvatele dle velikosti obcí. Na obyvatele v Brně dá stát více peněz než v malé vsi. To se může jevit jako nespravedlivé, ale je to odůvodněné. Problémem je velké množství našich obcí. Například v téměř 40 milionovém Polsku je jen necelých 2 500 obcí a v Dánsku s 5 miliony obyvatel jen 275 obcí. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku je přes 6 200 obcí na 10 milionů obyvatel státu. Je jasné, že obec s necelou stovkou obyvatel nemůže zajišťovat stejné veřejné služby jako město Brno. Brno financuje Městskou nemocnici Milosrdných bratří, několik divadel, domovy důchodců, penziony s pečovatelskou službou a po znemožnění plánu na přechod Filharmonie Brno na stát Občanskou demokratickou stranou i toto hudební těleso. Tyto instituce financované Brnem využívají ve velké míře i nebrněnští obyvatelé ze širokého okolí. Menší města a obce sice mohou podle zákona zřizovat též divadla a domovy důchodců, ale pro malý počet obyvatel to není reálné. Proto u nás financuje stát obce rozdílně podle jejich velikosti s tím, že větší obce zajišťují značné množství potřeb pro obyvatele jiných obcí. To odpovídá velké velikostní různosti obcí a existenci velkého počtu malých obcí, které stěží zajistí fungování svého malého úřadu a na vlastní rozvoj jim nezbývají finance. Každý model financování může být z určitého hlediska považován za nesprávný a z jiného za správný. Úvahy o reformě financování obcí však musí být spojeny s úvahami o reformě struktury obcí, zda je správné v moderním státě zachovat značnou roztříštěnost obcí a velké množství malých obcí. Nejmenší obec u nás má méně než 20 obyvatel. Takové obce neplní veřejné služby pro své občany, ať bude model financování jakýkoliv.