Netolický o Zemanovi zkreslil skutečnost

Pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD) v rozhovoru: Zeman vykládal Ústavu účelově, budu volit Drahoše (Právo 20. 1. 2018) vyjádřil svou preferenci v prezidentské volbě. Lze k tomu dodat, že Miloš Zeman získal v lednu 2018 v Pardubickém kraji v prvním kole prezidentské volby 39% hlasů. ČSSD jako výsledek vedení Bohuslava Sobotky ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017 získala 7% hlasů. Ve volbách, kdy dovedl Miloš Zeman ČSSD do vlády v roce 1998, získal ve východních Čechách téměř 30% hlasů. Je evidentní, že voliči zůstali na Pardubicku věrni Zemanovi  a odmítli dát hlas straně, která je svou politikou pod vedením B. Sobotky zklamala.

Netolický argumentuje svým právnickým vzděláním, které získal na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Směšná je Netolického kritika Zemana, že vůči ústavě užívá účelový výklad. Účelový (teleologický) výklad je uznávaný druh výkladu práva, což se učí na právnických fakultách v teorii práva. Netolický se dovolává Pavla Rychetského, přitom nezná jeho výrok v Senátu 19. 3. 1998, kdy při debatě o ústavním zákonu na zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny hájil účelový výklad ústavy Poslaneckou sněmovnou slovy: "Skutečně to, co přijala a nám postoupila, je nepochybně účelově motivovaný krok. Je to nepochybně účelový jednorázový ústavní zákon ad hoc. Chtěl bych zdůraznit, že toto samo o sobě sebou nenese nic pejorativního, dokonce předpokládám, že všechny kroky, které činí Parlament nebo jiné ústavní orgány, jsou účelové v tom smyslu, že sledují jasně formulovaný účel.".

Netolický za důvod odporu k Miloši Zemanovi uvedl jeho postoj k Sobotkově demisí nedemisí v květnu 2017. Premiér Bohuslav Sobotka 2. 5. 2017 ohlásil demisi a za tři dny oznámil, že rezignovat nebude. Sobotka to vysvětlil tím, že prezident pojímá jeho demisi ne jako demisi celé vlády, ale jen jako demisi premiéra. Sobotka ohlášenou demisi neměl odsouhlasenou koaličními partnery, ani sociální demokracií a neznal předem názor hlavy státu.

Od účinnosti ústavy roku 1993 u nás proběhlo 14 demisí vlád. Jen 4 demise byly podány jako demise premiéra s tím, že je prezidenti akceptovali jako demisi celé vlády (vláda V. Klause 2 v roce 1997, Špidla 2004, Gross 2005, Nečas 2013), přičemž s tímto postojem byly srozuměny vládní strany. V 10 případech byly demise vlády podány tak, jak stanoví ústava, tedy rozhodnutím přijatým formou usnesení celé vlády (vláda V. Klause 1 roku 1996, vláda Tošovského 1998, Zemana 2002, Paroubka 2006, Topolánka 1 roku 2006, Topolánka 2 roku 2009, Fischera 2010, Rusnoka 2013, Sobotka prosinec 2017 a Babiš leden 2018). Naše ústava nikde nestanoví, že demise premiéra znamená demisi vlády. Ve státech, kde tomu tak je, to stanoví ústava výslovně (Slovensko, Německo, Slovinsko, Španělsko). Autorem myšlenky, že u nás demise premiéra znamená demisi vlády je prof. Václav Pavlíček, který však doplnil ve druhém vydání knihy Ústavní právo a státověda, 2. díl, 2008, s. 892, že je i odlišný výklad.

Akceptování demise premiéra jako demise vlády označil za exces ústavní soudce Jan Filip z brněnské právnické fakulty, který k chápání demise Václava Klause 1997 jako demise celé vlády uvedl: „Pro tento postup není v textu Ústavy ČR jednoznačná opora, neboť ta počítá s demisí předsedy vlády, i demisí vlády jako celku. Demise vlády je proto zásadním rozhodnutím celé vlády, které spadá pod čl. 76 Ústavy ČR a vláda se na něm musí usnést ve sboru… Názor, že vláda stojí a padá s osobou předsedy vlády, neodpovídá ani textu Ústavy ČR, ani naší parlamentní tradici. Proto též ve státech, kde tomu tak má být, je to výslovně zakotveno v ústavě… Předseda vlády v našich podmínkách na rozdíl od německého kancléře nestanoví základní směry politiky a nenese za to sám před Poslaneckou sněmovou odpovědnost. Tu nese vláda jako celek zpravidla založený na koaliční smlouvě…“ (JAN FILIP. Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva. 2. vydání, 1. dotisk s doplňky Brno 2004, s. 324-325).

Sobotka mohl ukončit spor o to, zda jeho demise bude demisí vlády tím, že by navrhl vládě, aby podala demisi. Pokud se však předseda vlády obával, že jeho vláda podat demisi nechce, a proto hledal cestu, jak ji obejít, nelze se divit prezidentovi, že nepovažoval demisi Sobotky za demisi celé vlády. Vláda rozhoduje ve sboru, včetně své demise.

I v době Československa došlo k výměně na postu předsedy vlády, aniž došlo ke změně vlády. Je zde příklad demise Antonína Švehly 1. 2. 1929, kdy byl pověřen funkcí předsedy vlády stávající člen vlády František Udržal. Rovněž Milan Hodža dne 5. 11. 1935 vystřídal předsedu vlády Jana Malypetra, aniž se měnila vláda. Dne 21. 3. 1953 byl jmenován nový premiér Viliam Široký poté, co dosavadní Antonín Zápotocký byl zvolen prezidentem, aniž došlo ke změně vlády. Rovněž 28. 1. 1970 nahradil předsedu československé vlády Oldřicha Černíka Lubomír Štrougal bez změny vlády. Stejný den došlo i k výměně předsedy české vlády Josefa Kempného za Josefa Korčáka, aniž by se měnila vláda. Nejčastější střídání předsedů vlád bylo v české vládě působící 18. 6. 1986 – 29. 6. 1990, kdy se postupně vystřídali Josef Korčák, od 20. 3. 1987 Ladislav Adamec, od 12. 10. 1988 František Pitra a od 6. 2. 1990 Petr Pithart.

Postoj Miloše Zemana k demisi nedemisi Bohuslava Sobotky byl v rámci naší ústavy. Byl to postoj prezidenta, který odmítl šaškárnu ze strany Bohuslava Sobotky. Proto Miloše Zemana budu volit v druhém kole prezidentské volby.

Autor je docent Katedry ústavního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity

Odborná kniha - ZDENĚK KOUDELKA: Prezident republiky. 2. vydání, Leges Praha 2018, ISBN 978-80-7502-126-7, 376 stran, 500 Kč.

Zemanových 38% pro sociální demokracii

Zachraňmě ČSSD: Miloš Zeman znovu na Hrad