Obnova sociální demokracie

Sociální demokracie je svým 7% výsledkem na dně. Nejde o tradiční vychýlení politického kyvadla. Politické kyvadlo se na levici vrátí, ale nikoliv nutně k sociální demokracii.

Sobotkovo vedení sociální demokracie dělalo politiku, kterou voliči ohodnotili jako špatnou. Co zmůže zvýšení platu učitelů, jestliže se tito bojí, aby je nepostihla inkluze v jejich třídě. A s tím byly spojeny obavy rodičů, aby inkluze nepostihla třídu, kam chodí jejich děti. Sobotkova politika vyvolala strach rodičů dětí. To nelze volební kampaní změnit.

Pod rouškou boje s kouřením Sobotkova vláda prosadila omezení běžného podávání vína a piva. Proč zakazovat rodičům dát si pohárek vína či pivo, když jdou s dětmi na dětský den? Na této blbosti nic sociálnědemokratického není.

Sociální demokracie získala nálepku strany, jež lidi obtěžuje věcmi, které nesouvisí se sociálně demokratickými idejemi. Sociálně demokratická idea je přerozdělit vysoce nadprůměrné příjmy ve prospěch chudších skupin v rámci podpory veřejných služeb. Prostě omezit přílišnou kumulaci bohatství. Avšak sociální demokracii odlišuje historicky od komunistů to, že nechce měnit člověka a poroučet větru, dešti. U nás ale dělala věci, které voliči nechtěli a kterými je otravovala. Sociální demokracie musí odmítnout touhu měnit společnost, která o to nestojí.

Odpovědnost

Za výsledky Sobotkova vedení nese odpovědnost celá strana, ale nikoliv stejným dílem. Odpovědnost členů vedení je zásadní. Za ekonomický rozval strany a kauzu lithium možná ponese i odpovědnost trestní. Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček by měl říci, zda memorandum o lithiu podepsal sám o sobě nebo na nátlak Bohuslava Sobotky.

Lidé potřebují určité rituály a symboly. Rituálem v demokracii je, že po volebním debaklu vedení končí pro voliče viditelně a že jde o vzkaz strany voličům, že nabídne nové tváře a myšlenky a nebude recyklovat ty, kteří jsou spojeni s volebním debaklem.

Odpovědnost ostatních spočívá v tom, že nedokázali postavit vůči Sobotkovi protikandidáta na březnovém sjezdu v Brně. Jeroným Tejc měl kandidovat na předsedu a jen tato kandidatura měla smysl, protože by dala alternativu. Výsledky březnového sjezdu byly počátkem debaklu sociální demokracie. Volba 1. místopředsedy Milana Chovance, o kterém se v samotné straně posměšně hovořilo jako o zrádci zrádců, byla symbolem zmaru tohoto sjezdu. Sjezd zvolil do politického grémia jen jednu mocenskou skupinku. Za Miloše Zemana, což je dominantní politik, měli ve straně významné pozice jeho kritici - Petra Buzková, Lubomír Zaorálek atd.

Antibabiš

Voliči sociální demokracie od ní utekli k Andreji Babišovi. Politika antibabiš je nezíská. Navíc byli Sobotka a Chovanec jako antibabišovci nedůvěryhodní, když s ním roky seděli ve vládě. Čapí hnízdo voličům nevadí. Vnímají ji jako důkaz hlouposti evropských dotací. Pokusy o kriminalizaci Andreje Babiše nejsou cestou k jeho politické porážce. Tou je převzetí jeho voličů.

Poslanecký klub

Poslanecký klub sociální demokracie je politicky nepoužitelný. Soustřeďují se v něm lidé, kteří jsou spojeni s vedením, které stranu přivedlo k politickému i ekonomickému dnu. Sobotka i Chovanec mají nulový potenciál oslovit převážnou část oněch 30% bývalých voličů, kteří od sociální demokracie utekli. Ovšem Miloš Zeman v letech 1993-96 dokázal, že silné vedení strany může být úspěšné i mimo Poslaneckou sněmovnu. Poslancem v té době nebyl a přesto vytvořil ze sociální demokracie dominantní stranu levice.

Komunální volby

Ohroženy jsou komunální volby. Ve velkých městech je volební výsledek spojen s celostátní kondicí strany. Strana dosáhla v poslaneckých volbách 7% hlasů při účasti 60% voličů. V posledních komunálních volbách byla účast asi 40% voličů. Dopadne-li pokles v účasti u komunálních voleb více na sociální demokracii, je ohroženo  překročení 5% uzavírací klauzule. V případě neúspěchu se v říjnových komunálních volbách vůbec do zastupitelstva Brna nedostane a v případě úspěchu bude mít 4 zastupitele. V Praze je propad pod 5% velmi reálný. Pro velká města je zájem na celostátním restartu sociální demokracie zásadní.

Mnozí sociálně demokratičtí starostové nyní hodnotí značku strany jako kouli na noze, která je může ve volebním boji potopit. Proto zjišťují, jak kandidovat jako nezávislí kandidáti či pod značkou různých sdružení. Sociální demokracie je musí oslovit. Například radikálním návrhem na změnu financování obcí. Ať se zruší dotace skrze neprůhledné fondy a projekty, jejichž správa v Praze zaměstnává tisíce úředníků. Uvolněné peníze se přesunou obcím do rozpočtového určení daní rovnoměrně a spravedlivě podle počtu obyvatel. Starostové tak nebudou nucení být v roli dotačních prosebníků a zbaví se obrovské byrokracie. Za Rakouska-Uherska mnohé obce ze svého rozpočtu postavily školy. Dnes si bez pražské dotace nemohou na těchto školách ani vyměnit okna. Centralizace a byrokracie veřejné správy má úděsné rozměry.

Kroky k obnově:

1. Strana nepotřebuje houf kandidátů na místopředsedy strany. Potřebuje kandidáty na předsedu.

2. Členové vedení jsou symbolem porážky a nemají být v novém vedení.

3.  Strana se musí přihlásit k chybám a aktivně podpořit jejich nápravu - inkluze, racionalizace protikuřáckého zákona, debyrokratizace života lidí.

4.  Prezidentská volba je významným politickým aktem. Z prezidentských kandidátů má Miloš Zeman nejblíže k lidem, kteří dříve volili sociální demokracii. Chce-li tyto voliče sociální demokracie získat, musí je oslovit podporou Miloše Zemana.

Vedení sociální demokracie jako zombie

Pád sociální demokracie

Sociální demokracie Brno-Jundrov: Zeman na Hrad