Jmenování a odvolání předsedů soudů v Polsku

Polsko přijalo 12. 7. 2017 zákon č. 1452/2017 Dzennik ustaw, jenž změnil zákon o zřízení obecných soudů. Zákon o obecných soudech upravuje okresní, oblastní a apelační soudy. Nejvyšší soud, vojenské a správní soudy ani Ústavní tribunál pod tento zákona nespadají. V roce 2017 schválený zákon obsahuje změnu v ustanovování předsedů soudů.

Předsedu apelačního soudu jmenuje ministr spravedlnosti ze soudců apelačního soudu nebo oblastního soudu. Místopředsedu apelačního soudu jmenuje ministr spravedlnosti ze soudců apelačního soudu nebo oblastního soudu na návrh předsedy apelačního soudu. Předsedu oblastního soudu jmenuje ministr spravedlnosti ze soudců apelačního soudu, oblastního soudu nebo okresního soudu. Místopředsedu oblastního soudu jmenuje ministr na návrh předsedy oblastního soudu. Předsedu okresního soudu jmenuje ministr ze soudců oblastního soudu nebo okresního soudu. Místopředsedu okresního soudu jmenuje ministr na návrh předsedy okresního soudu. Předsedové mají funkční období 6 let s vyloučením možnosti bezprostředního opětného jmenování a to i pro pozici místopředsedy soudu, předsedové okresních soudů 4 roky s možnosti jednoho bezprostředního opakování.

Ministr spravedlnosti může odvolat předsedu a místopředsedu soudu během funkčního období v případě hrubého nebo vytrvalého porušování služebních povinností; nebude-li další plnění funkce v souladu s dobrým výkonem soudnictví; zvláštně nízké efektivity v oblasti správního dozoru nebo pracovní organizace v dotyčném soudě nebo v podřízených soudech anebo na návrh odvolávaného, který se chce funkce vzdát. Předseda a místopředseda soudu může být ministrem odvolán až po projednání odvolání v Zemské radě soudnictví. To neplatí, pokud o odvolání žádá sám odvolávaný. Návrh ministra musí být odůvodněn. Ministr nemůže odvolání provést, pokud vysloví rada nesouhlas většinou dvou třetin hlasů.

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku ministr spravedlnosti jmenuje předsedy okresních soudů a předsedy krajských a vrchních soudů navrhuje ke jmenování prezidentu republiky. Rozhodnutí o tom, kdo jmenuje státní funkcionáře, je součástí mocenského uspořádání státu, který v demokracii vychází z voleb. Jde o mocenský boj. A do tohoto mocenského boje polského se zapojili někteří aktivističtí držitelé justiční moci u nás.

Proti polskému zákonu 21. 7. 2017 protestovali předsedové našeho Ústavního soudu, obou nejvyšších soudů i nejvyšší státní zástupce textem s názvem Nemůžeme mlčet. Opravdu se nedá mlčet vůči jednání, které lze zhodnotit slovy Matoušova evangelia: "Jak to, že vidíš třísku v oku bratra svého, ale trám v oku svém nevidíš?“ (Mt 7,3).

Polsko je napadáno z údajného ohrožení právního státu. Kritizuje jej současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který byl místopředsedou vlády v době ministra spravedlnosti Otakara Motejla, a současný předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, který byl náměstkem ministra Motejla. Ministr spravedlnosti Otakar Motejl roku 1999 odvolal pět z osmi předsedů krajských soudů. Odvolání nebylo zdůvodněno žádnými konkrétními pochybeními odvolaných. Pokud pominu Motejlovy narážky na jejich údajně vyšší věk, přitom byli většinou mladší než on. A byl to Otakar Motejl, který vládě navrhl odvolat nejvyššího státního zástupce Víta Veselého, jenž zastával stanovisko, že státní zastupitelství se musí řídit zákonem a ne vládní kampaní čisté ruce. A tomuto požadavku vláda i s Pavlem Rychetským roku 1999 vyhověla. V Polsku odvolání většiny předsedů apelačních nebo oblastních soudů nenastalo, byť nyní platí přechodná 6 měsíční možnost odvolat dříve jmenované předsedy mimo nově stanovená pravidla. Každý ať posoudí, co a kdo zaslouží kritiku pro údajné ohrožení právního státu a soudcovské nezávislosti.

Když předsedkyně polského Ústavního tribunálu pozvala Pavla Rychetského na debatu, kde by mu vysvětlila podstatu polské reformy, neměl čas. Polský Ústavní tribunál byl pro některé zajímavý, když byl protivládní. Nyní protipolské kritiky nezajímá a argumentují jen názory polského Nejvyššího soudu, o kterém dříve nebylo slyšet. Ale je to Ústavní tribunál toho samého státu.

Proti polskému zákonu protest podepsal i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Snažil jsem se zjistit, zda se v Polsku stal případ, že by generální prokurátor přihrál trestní věc (například mazovského vojvody sídlícího ve Varšavě) nepříslušné prokuratuře (například do nějakého města nad ústím řeky na severu Polska), aby se například nějaká náměstkyně oblastního prokurátora mohla zviditelnit a dostat se na Zemskou prokuraturu ve Varšavě, což hodnotím jako personální korupci. Snažil jsem se zjistit, zda se někdy v Polsku stalo, že by prokuratura zavírala občany s odůvodněním, že je chce vydat do Íránu, kam je bez jejich souhlasu vydat nemůže, anebo si svévolně vybírala soudy k rozhodování o vazbě a odposleších. Zjišťoval jsem, zda v Polsku nezákonně prokuratura užívá odposlechy obhájců, aniž by z toho byly vyvozeny trestní důsledky. Zjistil jsem, že takové zločiny zneužívání státní moci prokuraturou v Polsku nejsou a byly by trestány.

Polsko je demokratický stát a polští občané rozhodnou v příštích volbách 2019, koho zvolí. Jako člověka žijícího na Moravě mne děsí porušování právního státu, manipulace s trestním řízením a zločiny zneužívání státní moci v trestním řízení u nás.

Lež o Polsku v České televizi 1.

Lež o Polsku v České televizi 2

Lži Václava Moravce a daň pro Českou televizi.

Lež Václava Moravce 1.

Lež Václava Moravce 2.