Pachová stopa jako důkaz

Pachová stopa je nepřímý důkaz. Ústavní soud připustil její akceptaci, ale jako u nepřímého důkazu ji podmínil tím, že sama o sobě nemůže stačit k usvědčení obžalovaného. Musí být doplněna jiným důkazem. Pachová stopa je založena na použití vycvičených psů, kteří jsou schopni ztotožnit pach člověka zajištěný ze dvou předmětů či míst. Jako se může mýlit člověk, může se mýlit i pes. Nepřímý důkaz nemá být důkazem jediným. V nálezu z 22. 3. 2016 Ústavní soud akceptoval pachovou stoupu jako důkaz, protože byla doplněna i výpověďmi svědků.

Krajský soud v Brně v rozsudku z 11. 2. 2016 uznal vinnu některých obžalovaných v určitých skutcích v kauze Zbořil a spol. jen na základě pachové stopy. Aby zastřel rozpor s judikaturou Ústavního soudu, postupoval tak, že pachovou stopu z jednoho skutku dal do souvislosti s pachovou stopou z jiných skutků. Tedy nedoplnil pachovou stoupu důkazem jiného druhu, ale důkazem téhož druhu. V daném případě se jednalo o majetkovou trestnou činnost, kde byly uloženy mnohaleté nepodmíněné tresty.

Pro zachování práva na spravedlivý proces všech lidí, kteří se v budoucnu mohou stát předmětem zneužití moci policií či státním zastupitelstvím, je nutné chránit práva konkrétních lidí, včetně těch, kteří sympatie jiných nemají. Právo na spravedlivý proces má i ten, o němž si myslíme, že je špatný. Právo buď platí, nebo neplatí. Nelze ho přiznat jen těm, kteří jsou v očích jiných hodní lidé.

Krajský soud v Brně nejednal podle ideje o nutnosti přistupovat k prokázání viny obžalovaných tak, že je lépe pustit 10 vinných než odsoudit jednoho nevinného. Při prokazování viny se pracuje s určitou mírou pochybnosti. Policie i státní zastupitelství chtějí usvědčit pachatele trestných činů, ale to nemůže být za jakoukoli cenu. Justiční omyl se stává i u nás. Křivda vůči nespravedlivě odsouzenému je nesmírná. Krajský soud tím, že připustil odsouzení na základě pachové stoupy bez doplnění důkazů jiného druhu, zvýšil míru ohrožení lidí této země justičními omyly. Je na odvolacím Vrchním soudu v Olomouci, zda tento postup posvětí nebo bude v souladu s názorem Ústavního soudu prosazovat to, že pachová stopa jako nepřímý důkaz nemůže vést sama o sobě k uznání viny obžalovaného.

To se stalo za situace, kdy do roku 2015 byly na Krajském soudě v Brně přidělovány trestní věci soudním senátům, jež byly doplňovány libovolně přísedícími bez řádných a dopředu známých pravidel. Někteří soudci si přejí přísedící, kteří jim odhlasují jejich názory a nebudou do věci šťourat. Ale přísedící nemají být ve vleku soudců. Je chybou, že rozvrh práce umožňuje volnou volbu přísedících bez stanovení pravidel jejich určení. Pokud dáme do souvislosti zvůli při sestavování soudních senátů pro souzení konkrétní věci a uznání vinny na základě pouhé pachové stopy, je pochybné, zda v trestním úseku Krajského soudu v Brně je cílem dodržovat právo či je cílem odsoudit kohokoli za použití jakýchkoli metod.