K amnestii

Amnestii z 1. 1. 2013 považuji za právně velmi zajímavou. Oceňuji prezidenta Václava Klause, že měl osobní i politickou statečnost učinit rozhodnutí, o kterém bylo možno předpokládat, že nebude populární. Oceňuji jej za aboliční část amnestie, protože měl odvahu poukázat na to, že stát již musí něco činit s dlouhotrvajícími trestními procesy. Dívat se na obviněného jako na vinného a smířit se s tím, že trestní stíhání u nás trvá 8, 10 i 15 let, je nesprávné. I případ úspěšného předsedy JZD Slušovice Františka Čuby dokazuje, jak dlouhé trestní stíhání samo o sobě i bez konečného prokázání viny může vést k faktické likvidaci podnikatelské činnosti i velkého ztížení osobního života.

Osobně mne zastavení vlekoucích se trestních stíhání nenapadlo, což považuji za svou chybu jako právníka. Hodnotím kladně, že prezident Václav Klaus, byť neprávník a možná, že právě proto, na tyto věci myslel. Protože jsem nepřišel na nejdiskutovanější část amnestie, těžko se můžu hlásit jako její autor. Nicméně s amnestijním rozhodnutím v této části souhlasím.