Ústavní soud stvrdil svou volební judikaturu

Ústavní soud zamítl stížnost na přímou volbu prezidenta. Tím stvrdil svou většinovou volební judikaturu obsahem výroku i přednostním projednáním. Ústavní soud v minulosti přednostně projednával volební věci tak, aby neohrozil konání voleb či faktické fungování zvoleného orgánu. Při první volbě senátorů roku 1996 došlo také k problémům při registraci kandidátů. Několik kandidátů bylo odmítnuto Ústřední volební komisí. Například Jaroslav Šabata nebyl registrován, protože své občanství doložil občanským průkazem a ne osvědčením o státním občanství. Počínání Ústřední volební komise, která neuznala občanský průkaz jako doklad o státním občanství pro účely voleb, bylo nesprávné. Kupodivu to potvrdil Nejvyšší soud. Až Ústavní soud zrušil toto rozhodnutí na základě ústavní stížnosti Jaroslava Šabaty. Šabata a další dva kandidáti se mohli senátních voleb účastnit díky rozhodnutí Ústavního soudu, který jejich ústavní stížnosti proti odmítnutí registrace projednal přednostně. V případě Jaroslava Šabaty byla ústavní stížnost podána 11. 10. 1996 a již 15. 10. 1996 Ústavní soud uskutečnil jednání a rozhodl. Též v případě rozhodnutí Krajského soudu v Brně z roku 2006, který prohlásil volby do Zastupitelství města Brna za neplatné v jednom volebním rozsudku, čímž zkomplikoval počátek fungování zvoleného zastupitelstva, rozhodl Ústavní soud přednostně a rozhodnutí zrušil.
V předchozích volebních rozhodnutích Ústavní soud konstatoval, že volby jsou základní součástí demokratického právního režimu. Proto jejich zrušení musí být odůvodněno jen výrazně silným porušením právních zásad voleb v demokratickém státě. Nestačí, jakékoliv porušení volebních pravidel. Tuto argumentaci použil Ústavní soud např., když zrušil rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 1998 i Nejvyššího správního soudu z roku 2004, kterými byly prohlášeny volby dvou senátorů za neplatné. Ústavní soud sice nezpochybnil, že ve volebním procesu byly určité chyby, ale nedosáhly takové intenzity, aby to mohlo vést k zrušení voleb, proto prohlásil volby za platné a předchozí rozhodnutí nejvyšších soudů zrušil. V zásadě stejnou argumentaci uplatnil při zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Brně roku 2006, kterým byly prohlášeny za neplatné volby v jednom volebním okrsku v Brně-Králově Poli. Ústavní soud uvedl, že bylo chybou, že okrsková volební komise nevydávala po určitou dobu řádně označené volební obálky a tak způsobila neplatnost určitého množství hlasů, ale i díky matematickým výpočtům konstatoval, že z hlediska celkového počtu voličů v Brně, nemohla tato chyba mít žádný vliv na výsledky voleb a je nesprávné jejich zneplatnění.