Datum: 13.04.2013

Televize a právo

Dne 20. 1. 2013 na ČT 1 uvedl Václav Moravec v Otázkách Václava Moravce výrok, že Václav Klaus vyhlásil v 90. letech útěk před právníky. Pravda je jiná. Obecně je znám výrok, že ekonomové musí utéci právníkům, za jehož autora je uváděn ekonom a tehdejší politik Občanské demokratické aliance Tomáš Ježek.
Další výroky Václava Moravce dokazují jeho nevyváženost. V Otázkách 13. 1. 2013 důsledně uváděl, že státní zastupitelství za Renaty Vesecké zastavilo trestní stíhání jedné osoby ve věci Union Banky. Přičemž ve stejném vysílání bylo hovořeno o tom, že v roce 2010 byla podána obžaloba proti dalším osobám ve věci Union Banky. Zde však Moravec neuvedl, že i to bylo za Renaty Vesecké, která byla ve funkci do 31. 12. 2010. Zastavení trestního stíhání i podání obžaloby bylo v působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Renata Vesecká stála v čele Nejvyššího státního zastupitelství. Pokud by byl novinář objektivní, uvede stejně určité jméno, jde-li o mediálně pozitivní i negativní věc. Nebo může zvolit druhou možnost a určitý vztah ke konkrétní osobě neuvede v případě pozitivního, ani v případě negativního dopadu. Zdůrazňovat však určité jméno ve spojení jen s mediálně negativním důsledkem a vyhýbat se mu, pokud by to bylo spojeno s mediálně pozitivním vnímáním (podání obžaloby), jde projev osobních antipatií novináře. Ovšem pozitivní mediální vnímání podání obžaloby nemůže být určující pro státního zástupce. Ten musí rozhodovat podle práva a zastavit trestní stíhání nebo podat obžalobu bez ohledu na to, co si o tom bude myslet novinář.
Ukázkou Moravcovy práce je sestřih rozhovoru s Ivo Ištvánem, kde se vyjadřuje o možnosti vstupu náměstka vedoucího státního zástupce do konkrétní věci. Původně byl tento rozhovor použit v Otázkách 13. 1. 2013 ve spojení s bývalým náměstkem vrchní státní zástupkyně v Olomouci, za jehož působení došlo k zastavení stíhání u jedné osoby i podání obžaloby ve věci Union Banky. V Otázkách 20. 1. 2013 byl vysílán rovněž v části, kde Moravec hovořil o mé osobě, a protože v rozhovoru s Ištvánem není uvedeno konkrétně, o jakého náměstka jde, mohl vzniknout dojem, že jde o mne, jelikož jsem byl také náměstkem, ovšem na jiné instituci než vrchním státním zastupitelství.
Zajímavé je, že Moravec předestřel ministru spravedlnosti ve vysílání 20. 1. 2013 to, že píši články. Je směšné, že novinář poukazuje na jiného za to, že píše články. Svoboda projevu a šíření informací není jen pro novináře, ale pro všechny. Považuji za nutnou nezávislost soudců a státních zástupců na médiích. Státní zástupce musí svůj právní názor hájit, i kdyby mu novináři láteřili.
Není dobré platit z donucení státu televizní poplatek za vysílání, které obsahuje nepravdy. Přitom je důležité nevýdělečné vysílání rozhlasu i televize bez reklam pro menšinové žánry. Ale to dělá například i brněnské radio Proglas. Správné je, aby zákonodárce umožnil televizní poplatek místo České televizi převést na jiné nevýdělečné médium plnící kulturní a další povinnosti veřejnoprávního vysílání alespoň v některých zákonem stanovených oblastech, což by ověřoval např. krajský úřad. Člověk část svých peněz povinně věnuje této oblasti, ale bude moci upřednostnit jiné televize či rozhlas a zohlednit, co a jak vysílají. Česká televize je spíše televizí pražskou, když 40% televizních poplatníků žije na Moravě a ve Slezsku, ale brněnské a ostravské studio nemá tentýž podíl na televizním vysílání a financích. Stát nutí přispívat na vysílání, kde se lže, lidi, proti kterým se lže. Jestliže v oblasti vojenské služby byla umožněna náhradní služba beze zbraně, je logické, aby bylo umožněno náhradní plnění na placení televizního poplatku jiným subjektům než jen České televizi. Financování nevýdělečného vysílání, které obsahuje veřejnou službu, je možné i bez monopolu České televize.
Vítězství Jiřího Čunka v krajských i senátních volbách na podzim 2012 a vítězství Miloše Zemana v prvním i druhém kole přímých prezidentských voleb v lednu 2013 dokazují, že moc novinářů je omezená. V říjnových volbách 2012 byl nejúspěšnějším senátním kandidátem v prvním kole Jiří Čunek - získal 47,28%. Byl úspěšný i jako lídr lidovecké kandidátky ve Zlínském kraji, která získala přes 18 % hlasů, což je největší úspěch lidovců ze všech krajů na Moravě. Lidé z jeho regionu řekli, že mu věří. Miloš Zeman dovedl sociální demokracii k vítězství v době, kdy mu média většinou láteřila, a byl úspěšným premiérem, přestože se nebál hloupé novináře nazývat hloupými. Vyhrál též prezidentské volby. Je dobré, že internet rozbil monopol klasických médií. Z uvedeného plyne:
1. Je správné říkat své názory proti ataku novinářů. Příkladem je Tomáš Garrigue Masaryk v době hilsneriády nebo Alois Rašín před jeho zavražděním, na které někteří novináři pořádali štvanice.
2. Voličská podpora je zdrojem politické legitimity, ne mediální přízeň.
3. Různé mediální agentury jsou příjemci veřejných peněz z programů na popularizaci té či oné činnosti. Není to zástěrkou pro financování podpory některých politiků a pro mediální likvidaci jiných?
4. Je nutné ukazovat na špatnou novinářskou práci. Kolik lidí ví, že novinář Petr Uhl prohrál soud o ochranu osobnosti s Renatou Veseckou, která ukázala na jeho nepravdy? Uhl před Krajským soudem v Hradci Králové uvedl, že v jeho článcích se vyskytují nepravdy a že „k novinářskému řemeslu patří“ (Usnesení Nejvyššího soudu z 27. 9. 2010, usnesení Ústavního soudu z 24. 11. 2011.).
5. U veřejnoprávních médií mají více vysílat regionální studia. Nechť na Moravě a ve Slezsku dostanou novináři šanci dělat dobře novinářské řemeslo. Poslechovost vysílání studia Českého rozhlasu Brno v regionu předčí pražské stanice. Ať mají větší prostor i regionální studia televize.

 

Odborný článek: Televize a právo. Trestní právo č. 3/2013, Wolters Kluwer ČR a.s. Praha, ISSN 1211-2860, s. 2-5.

[ zpět ]