Nucený zánik mandátu je omezování voličů

Objevuje se myšlenka, že spáchá-li poslanec trestný čin, má být zbaven mandátu. Myšlenka na první pohled správná. Ale mandát se netýká jen toho, kdo jej drží, ale i voličů, kteří ve volbách poslance zvolili. Jejich vůle by měla být určující proto, aby někdo mandát držel. Vzhledem k tajnosti voleb a poměrnému systému je nezjistitelné, kdo koho volil a zda si přeje setrvání poslance v Poslanecké sněmovně, byť byl odsouzen. Ztráta voleného mandátu trestním odsouzením je možná a u nás je to připuštěno u zastupitelů obcí a krajů. Ovšem již od monarchie není tato ztráta stanovena u poslanců. Šlo o cílený stav, kdy trestná činnost mohla být v očích voličů považována za politický projev. Podle Ústavní listiny z roku 1920 se poslanecká imunita nevztahovala na odpovědné redaktory. Tedy zde mohl být odsouzen poslanec přímo za politický čin – obsah novin, přičemž nemusel být autorem textu. Bylo by však nesprávné takového poslance zbavit mandátu. V očích svých voličů se stával hrdinou.
Kdyby se dnes do Poslanecké sněmovny dostali členové Pirátské strany a někdo z nich by byl odsouzen za porušování autorských práv, je zřejmé, že jeho voliči by jej mandátu zbavit nechtěli. A takových příkladů může být více. Pokud části občanů nevadí, že si pro své politické zastoupení vybere člověka trestaného, je to jejich věc. Občané mají právo zvolit si své zástupce svobodně, aniž by někdo určoval, zda kandidáti jsou vhodní či ne. Proto je neústavní i uložení zákazu činnosti volené funkce člena zastupitelstva či Parlamentu. Tento trest byl uložen Obvodním soudem Praha 5 poslanci Jaroslavu Škárkovi, byť již rozsudek Nejvyššího soudu z 23. 1. 2007 prohlásil uložení trestu zákazu činností volené funkce člena zastupitelstva územní samosprávy za protiprávní. Jakékoli filtrování kandidátů či zvolených poslanců je zásah do svobody výběru. Z demokratického hlediska je lepší, pokud taková praxe zavedena nebude a zůstane na odpovědnosti voličů, koho do Parlamentu vybírají a zda jej tam budou chtít po příštích volbách. Má-li být učiněna změna, musí být stanovena ústavou, obyčejný zákona ani soudní výrok nedostačuje.

 

Odborný článek: Zákaz činnosti a pasivní volební právo. Dny práva 2007, Právnická fakulta Masarykovy univerzity, ISBN 978-80-210-4430-2