Boj státu a měst o pozemky pod domy

Česká televize 25. 12. 2011 přinesla zprávu, že stát prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nárokuje po obcích pozemky pod původně družstevními bytovými domy, které na ně převedl v 90. letech 20. st. Šlo o státní pozemky, které měly obce v trvalém užívání. Jde o miliardový majetek pod tisíci bytovými domy. Pozemky pod družstevními domy, které státu zůstaly, stát zdarma převedl bytovým družstvům. Zatímco města si je ponechala či některá družstvům darovala a některá prodala. S tím se nespokojil družstevník Miroslav Koval z Brna, který poukázal na to, že podle právních předpisů platných před rokem 1989 mělo právo bezplatného trvalého užívání státního majetku příslušet tomu, kdo pozemky užíval. Pokud na nich družstva postavila domy, mělo právo příslušet těmto družstvům, byť nebyla administrativně provedena změna z tehdejších národních výborů na příslušná stavební bytová družstva. Proto dnes Úřad pro zastupování státu oslovuje různá města a žádá navracení takových pozemků. To vše i za situace, kdy pozemky vlastní někdo jiný a jsou tak ohrožena práva třetích osob v oblasti bydlení.
I když převod státní pozemků na obce nebyl původně správný, nemůže stát paušálně požadovat jejich vrácení, když chybu v převodu sám způsobil a původně dobrovolně převedl tyto pozemky na obce.  Obce tak byly v dobré víře, že jsou vlastníky, a staly se oprávněnými držiteli. Pokud takto vykonávaly jako oprávnění držitelé vlastnická práva po dobu 10 let, vydržely tyto pozemky a staly se jejich vlastníky. Stát může nárokovat vrácení jen těch pozemků, kde 10 letá lhůta neuplynula nebo u nichž byla během této lhůty podána žaloba na určení vlastnictví. Chtějí-li obce chránit svá práva i proti státu a tím zabránit znejistění vlastnických práv k pozemkům pod tisíci bytovými domy, musí požadavky státu odmítnout s poukazem na vydržení a fakt, že chybu původně způsobil stát sám.