Přímá volba prezidenta

Přímá volba prezidenta se zpochybňuje tím, že jsme parlamentní republikou, proto má být prezident volen parlamentem, jinak by musel být rozšířen rozsah jeho pravomocí. Ovšem rozsah práv orgánů nezávisí na způsobu jejich ustavení. V Evropě jsou prezidenti voleni občany v mnoha parlamentních republikách a jejich pravomoci jsou slabší (Irsko) než našeho voleného parlamentem. Naopak prezident americký je volen nepřímo skrze volitele, ale má silné postavení. Voliči volí zvláštní volitele a ti teprve prezidenta. Občas se stane, že zvolený kandidát získá více volitelů, byť měl méně hlasů voličů - v přímých volbách by neuspěl. Roku 2000 republikáni G. W. Bushe získali méně hlasů voličů, ale více volitelů než demokraté. Volitelé jsou voleni za jednotlivé státy většinovým způsobem a tak republikáni díky těsnému vítězství na Floridě získali všechny volitele za Floridu. Americký systém je prezidentský, protože prezident plní i roli premiéra, nikoli dle způsobu jeho volby.

Že stupeň pravomocí a způsob volby nesouvisí, dokládají státy, které zavedly přímé volby prezidenta, aniž posílily jeho pravomoci (Slovensko). Ve Francii generál Charles de Gaulle zavedl silné postavení prezidenta roku 1958, jenž byl volen nepřímo zvláštní skupinou volitelů. Teprve o sedm let později došlo k přímé volbě francouzského prezidenta, aniž se měnily jeho pravomoci. I monarcha má různé pravomoci, byť mandát je dán stejným principem dědičností. Švédský král je slabý, belgický je silnější. Rovněž není pravda, že je prezident neodpovědný. Odpovídá za velezradu a může být Ústavním soudem sesazen. V Evropě je méně států, kde prezidenta volí jen parlament, než je monarchií.

Se zavedením přímé volby se nemusí měnit pravomoci prezidenta. Je možné zvážit jeho šestileté funkční období, aby se volby konaly vždy s volbami senátorů, což zvýší volební účast při volbách senátorů a zlevní volby. Při předčasném ukončení mandátů by pak prezidenta mohl na zbytek funkčního období zvolit Parlament. Odpůrci přímé volby prezidenta si počínají stejně jako v minulosti odpůrci všeobecného volebního práva do parlamentu. Demokratické státy všeobecné volební právo zavedly, aniž měnily pravomoci parlamentu. Pokud je v demokracii lid zdrojem veškeré moci, má se podílet na správě státu více než jen volbou poslanců, například i volbou prezidenta.