Ústavní soud jinak?

Možnost změny pravomocí či způsobu ustavení každého státního orgánu, včetně Ústavního soudu, je legitimní, pokud bude dosažena demokratickými pravidly. Rozdělení moci mezi jednotlivé státní orgány je věcí suveréna, kterým je v demokracii lid. V demokracii je Ústavní soud kritizovatelný jako každý jiný orgán. Jen totalita vylučuje veřejnou kritiku státních orgánů. Rozhodnutí Ústavního soudu jsou často kritizována právníky, včetně soudců obecných soudů i ústavními soudci samými, kterým je umožněno zveřejnit svůj názor, pokud je většina přehlasuje. Rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro svůj mocenský charakter, nikoli protože by nutně byla správná.

Problém našeho Ústavního soudu není v jeho ústavních pravomocích, byť jsou široké. Problémem je, pokud si začne přivlastňovat pravomoci ústavou mu výslovně nedané. První Ústavní soud byl zřízen československou ústavou z roku 1920 a hned po něm rakouský Ústavní soud. Jejich hlavním účelem byla ochrana ústavy před jejím narušením obyčejnými zákony. Náš Ústavní soud však zrušením ústavního zákona o předčasných volbách roku 2009 opustil tuto linii. Ústava pro něj již není směrodatná a nově si za vrchol práva vybral jen její materiální ohnisko – nejasné a nedefinované. Ideální platforma pro posílení moci. Svou nejasností má materiální ohnisko blízko k jiným nejasným pramenům práva jako byla vůdcova vůle a prozřetelnost v nacistickém Německu a třídně podmíněné socialistické právní vědomí v komunistických státech. Ústavní soud vážně zpochybnil i svou druhou úlohu ochránce základních práv, když zrušením voleb odebral milionům občanů právo volit v již vyhlášených volbách.

Působnost každého státního orgánu musí být výslovně založena na ústavě či zákonu. Pokud státní orgán jedná mimo svou působnost, zasáhne Ústavní soud. Sám však tato správná pravidla vůči činnosti jiných státních orgánů u sebe neužívá. A v tom je hlavní problém našeho Ústavního soudu. Ne v psané ústavě, ale v jeho výrazném aktivismu, kterým vybočuje mimo naši ústavu i tradice evropského ústavního soudnictví.

Odborný článek o materiálním ohnisku ústavy: Zlaté tele ústavnosti, Časopis pro právní vědu a praxi 3/2010, s. 257-262, http://www.law.muni.cz/dokumenty/10841