Svoboda slova a nejvyšší státní zástupce

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v textu Zeman: Výroky Johna jsou v rozporu se slibovanou nezávislostí (Právo 11. 3. 2011 s. 3) projevil nechuť k veřejné kontrole svých mocenských rozhodnutí. Ale každé jednání státního orgánu je kritizovatelné a podléhá ústavnímu zákazu cenzury. Kritizovatelný je i Zemanův návrh na odvolání pražského vrchního státního zástupce. Veřejná kritika nejvyššího státního zástupce nenarušuje jeho činnost. Je logické, že personální akty nejvyššího státního zástupce i ministra spravedlnosti vzbuzují pozornost, když se dříve ve státním zastupitelství nikdy v tak krátkém čase po nástupu nového nejvyššího státního zástupce neodehrálo tolik personálních změn. Přitom někdy je sporná platnost, jako u vynucené rezignace olomoucké vrchní státní zástupkyně.

Některé důvody uváděné pro odvolání vrchního státního zástupce jsou ukázkou neznalosti práva. Například jde o údajná pochybení Vrchního státního zastupitelství v oblasti správy, kde však Nejvyšší státní zastupitelství není nižším státním zastupitelstvím nadřízeno. Nemá zde žádnou zákonnou působnost. Rovněž je právně chybné obvinění, že Vrchní státní zastupitelství pochybilo v mezinárodním styku. Nejvyšší státní zastupitelství nemá monopol na mezinárodní styky v rámci státního zastupitelství a zahraniční kontakty udržují i krajská státní zastupitelství. Je též správné v mezinárodním styku dodržovat zvyklosti včetně podpisu slavnostních zápisů z jednání (protokol, memorandum), která nejsou mezinárodní smlouvou a nijak nezavazují stát. Každý státní orgán je veřejné kritizovatelný, včetně státního zastupitelství. V demokracii nelze přijmout veřejnou funkci a přitom se bát veřejné kritiky.