Platy státních zástupců a soudců

Ústavní soud zrušil snížení platů soudců o 4%, což budí dojem vytváření nedotknutelné kasty soudců. Vytváření společenských kast je pro demokracii nebezpečné. Ale nelze vytvářet ani znevýhodněné skupiny. Letos mělo skončit tříleté zmrazení platů členů vlády, Parlamentu, státních zástupců, soudců a některých dalších. Tuto skupinu 4 800 osob z 90 % tvoří státní zástupci a soudci. Platy těchto představitelů státu jsou vázány na průměr platů v nepodnikatelské sféře. Rostou-li platy všech zaměstnanců v nepodnikatelské sféře, rostou platy představitelů státu. Je-li stop stav platů u všech zaměstnanců, nezvyšují se ani platy politiků, státních zástupců a soudců.

Roku 2007 zákon jen některým lidem placeným státem zmrazil plat na tři roky. Většiny zaměstnanců státu se zmrazení netýká a platy jim rostly. Vláda však chce v příštím roce snižovat platy všem veřejným zaměstnancům. Pokud tak chce činit korektně, musí těm zaměstnancům státu, kteří měli plat zmražen, dopočítat zvýšení, které jim přísluší díky tomu, že jiným zaměstnancům státu platy rostly. Teprve od takového zvýšení může odečíst snížení o 10 %, které se plánuje pro všechny veřejné zaměstnance.

Ústavní soud již dříve zrušil odnětí 13. a 14. platů soudcům, což vyvolalo obecný nesouhlas, když 13. a 14. platy byly odňaty všem zaměstnancům státu. Ovšem od roku 2007 byla postižena zmrazením a platovým snížením jen část zaměstnanců státu. Takto zmrazené platy byly ještě o 4 % sníženy. Motivem byla snaha některých politiků vlichotit se voličům tím, že budou sníženy platy poslanců. A to někteří navrhovali snížení o 20 %. Nakonec však u voličů populismus chtějící oslovit lidskou závist neuspěl.

Parlament může přijmout novou zákonnou úpravu platů. Může platy i snížit. Pokud však takto postupuje, má tak dělat vůči všem a ne jedné ze skupin placených státem. Stejně ovšem Ústavní soud, pokud není jeho úmyslem ukotvit soudce jako nedotknutelnou společenskou kastu, musí bránit platové diskriminaci i jiných skupin státních zaměstnanců (např. státních zástupců). I u řady z nich lze uplatnit argument nezávislosti na moci výkonné - například členů Nejvyššího kontrolního úřadu. Přitom proklamované dočasné změny se od roku 2007 stávají trvalými. Vláda nyní navrhuje jiný postup vůči platům soudců a státních zástupců, čímž ruší dlouholeté pravidlo, že platy státních zástupců jsou od platu soudců nižší o 10 %. Přitom proklamované dočasné změny se od roku 2007 stávají trvalými.

K této diskriminaci se přidal i Ústavní soud. Pokud chtěl chránit práva dotčených skupin, měl učinit rozhodnutí o všech návrzích, které se týkají snižování platů skupin placených státem, které je u něj napadly ve stejném čase. Zatímco u soudců vyhověl nezvykle rychle, protože jindy trvá řízení u Ústavního soudu déle, u státních zástupců to neučinil, byť návrh týkající se státních zástupců byl podán v březnu 2010 stejně jako návrh soudců. Plynutím času fakticky Ústavní soud svou nečinností zbavil státní zástupce možnosti, aby se u něho dovolali účinné ochrany, jelikož i kdyby jim svým nálezem vyhověl, finanční efekt může být nulový, jelikož formálně se rozhodne o zákonu pro končící rok 2010. Ústavní soud tak hájí práva nikoliv všech, kteří jsou dotčeni stejným platovým snížením, byť formálně obsaženým v různých zákonech, ale jen skupiny soudců, jejich práva nadřazuje nad práva jiných v rozporu se základní ideou liberálního státu – rovnosti před zákonem.