Ostuda jako Brno

Při moravském svátku sv. Cyrila a Metoděje mnohé moravské obce vyvěsily historické žlutočervené moravské vlajky. V Brně však zavlála moravská vlajka jen na radnici městské části Kníničky a na Krajském úřadu. Žádné město na Moravě přitom nevděčí za své postavení Moravě tolik jako Brno. Bez toho, že se v 17. století stalo hlavním městem Moravy a ještě dříve bylo sídelním městem moravských markrabat, by dnes Brno bylo malým krajským městem. Ne však největším městem Moravy a druhým městem státu. Stačí se jen projít městem a vidět budovu Moravského zemského sněmu (dnes Ústavní soud), sídlo moravských úřadů (dnes Krajský úřad), Zemského soudu (dnes Krajský soud na Rooseveltově) či Zemské nemocnice u sv. Anny na Pekařské, aby si člověk uvědomil význam Moravské země pro rozvoj Brna. Bez toho, že Brno bylo sídlem markraběte a pak hlavním městem Moravy by v něm nevzniklo biskupství 1777, řada klášterů, Moravské zemské muzeum, Vysoké učení technické či Masarykova univerzita. Samotná brněnská Nová radnice původně sloužila jako sídlo moravského sněmu a zemského soudu. Brněnští radní projevili neúctu k historii vlastního města.