Jmenování státních zástupců

Unie státních zástupců kritizuje jmenování státních zástupců Nejvyššího státního zastupitelství, kteří předtím nebyli státními zástupci. Unie však zveřejnila chybné údaje. Tvrdí, že nedosáhli věku 30 let. Avšak jmenovaná Kateřina Krejčiříková se narodila roku 1977 a Jakub Chromý 1980. Dále je tvrzeno, že dříve nepůsobili v justiční praxi. Pravdou však je, že oba před příchodem na státní zastupitelství působili v jiných právnických povoláních, ať v advokacii či na Nejvyšším soudu. Kateřina Krejčiříková je rovněž pedagogicky činná.

Dva nově jmenovaní státní zástupci Nejvyššího státního zastupitelství jsou přiděleni na Analytický a legislativní odbor, který je jen na Nejvyšším a vrchních státních zastupitelstvích. Zde je třeba  speciální předpoklad – znalost přípravy normativních právních aktů. Oba státní zástupci se při dosavadní činnosti na Nejvyšším státním zastupitelství podíleli na přípravě normativních právních aktů, tedy legislativní činnosti, která na nižších státních zastupitelstvích není obvyklá. V rámci svého působení na Nejvyšším státním zastupitelství se dlouhodobě pro výkon této agendy připravovali. Oba jsou publikačně činní. Též je nepravdivé tvrzení, že jde o nezvyklý postup. Na Nejvyšším státním zastupitelství i jiní státní zástupci byli jmenováni přímo z okresních státních zastupitelství nebo vůbec státními zástupci nebyli. Tato jmenování proběhla na návrh současné (dnešní člen Výkonného výboru Unie státních zástupců Petr Klement přišel z okresního státního zastupitelství ve 32 letech) i dřívější nejvyšší státní zástupkyně (mimo státní zastupitelství přišli Libor Nedorost, Přemysl Polák, Jana Zezulová – všichni měli okolo 30 let).

To se děje i u soudů. Na Nejvyšší správní i Nejvyšší soud byli jmenováni soudci, kteří dříve soudci nebyli a působili jako asistenti soudců či na jiných státních orgánech. Nynější místopředsedkyně Ústavního soudu a dřívější předsedkyně Nejvyššího soudu Eliška Wagnerová byla jmenována soudkyní Nejvyššího soudu z pozice asistentky soudce Ústavního soudu. Soudci Nejvyššího správního soudu byli jmenování Vojtěch Šimíček ve věku 34 let a Zdeněk Kűhn v 35 z pozice asistentů soudců Ústavního soudu, vedle toho pedagogicky působili. Jiní soudci Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu byli jmenováni z pozic úředníků na správních úřadech, advokátů či pedagogů (Brigita Chrastilová, Milan Kamlach, Lenka Kaniová, Kateřina Šimáčková, Věra Korecká, Petr Průcha). I na Nejvyšší správní soud přišli mladí soudci z nejnižších stupňů - Karel Šimka byl jmenován ve 32 letech a Eva Šonková v 31. Na Nejvyšší soud byl jmenován Zdeněk Krčmář ve 32 letech. I u státního zastupitelství postupují mladí do vyšších funkcí. Ivo Ištván byl jmenován vrchním státním zástupcem (druhá nejvýznamnější funkce po nejvyšším státním zástupci) přímo z okresního státního zastupitelství v 32 letech. Prezidentka Unie státních zástupců Lenka Bradáčová se stala náměstkyní krajského státního zástupce ve 30 letech. Radek Ondruš přišel na Generální prokuraturu v 25 letech.

Je dlouhodobou zvyklostí u nejvyšších soudů i Nejvyššího státního zastupitelství, že jejich předsedové a nejvyšší státní zástupkyně mají právo výběru kandidátů na jmenování soudcem či státním zástupcem k svému úřadu. Je správné jednotlivé právnické profese neuzavírat, ale zachovat mezi nimi průchodnost. Je dobré, když státními zástupci mohou být jmenovány osoby z jiných profesí, stejně jako státní zástupci mohou být jmenováni soudci, včetně soudu Nejvyššího, či odejít do advokacie.