Opět platy

Rokem 2011 končí tříleté zmrazení platů členů vlády, Parlamentu, státních zástupců, soudců a některých dalších. Tuto skupinu 4 800 osob z 90% tvoří státní zástupci a soudci, politiků je malá část. Platy těchto představitelů státu jsou vázány na průměr platů v nepodnikatelské sféře. Původně byly vázány na platy nejvyšších úředníků státních orgánů. To bylo roku 2002 nahrazeno spravedlivějším průměrem platů všech zaměstnanců - nejvýše i nejhůře placených. Rostou-li platy všech zaměstnanců v nepodnikatelské sféře, rostou platy představitelů státu. Je-li stop stav platů u všech zaměstnanců, nezvyšují se ani platy politiků, státních zástupců a soudců.

Roku 2007 byl prosazen zákon, který jen některým lidem placeným státem zmrazil plat na tři roky. Většiny zaměstnanců státu se zmrazení netýká a platy jim rostly. Nyní mají být platy odmraženy a místo každoročního malého zvýšení se zvýší více, což vychází z průměru zvýšení platů v nepodnikatelské sféře.

Je logické, že když většinu skupiny se zmraženými platy tvoří státní zástupci a soudci, hájí své platy. Ústavní soud již zrušil odnětí 13. a 14. platů soudcům, což vyvolalo obecný nesouhlas, když 13. a 14. platy byly tehdy odňaty všem zaměstnancům státu. Nyní je postižena zmrazením a platovým snížením jen část zaměstnanců státu. Motivem zmražení byla snaha některých politických představitelů vlichotit se voličům tím, že budou zmraženy a sníženy platy poslanců. Důsledkem je problém odloženého nárůstu platu skončením zmražení. Parlament může přijmout novou zákonnou úpravu platů. Může platy i snížit. Pokud však takto postupuje, má tak dělat vůči všem a ne jedné skupině placené státem.

 

Řešením nespokojenosti obyvatel s politiky není stanovení platu pro poslance ve výši minimální mzdy. Pokud chtějí voliči změnu v politice, musí tak učinit svým hlasem ve volbách. Členové vlády i parlamentu jsou nezbytní pro správu státu. Postavení i náročnost pozice prezidenta či premiéra je více hodna ocenění než pozice ředitelů státních firem, ať státních podniků nebo státem ovládaných akciových společností jako ČEZ, kde odměny šéfů významně překračují platy představitelů státu.